Obec Chuchelna

Nejbližší událost:

Kozákov Challenge - závody světového poháru v jízdě na skateboardech
Úterý 18.07.2017 až Neděle 23.07.2017

Nejnovější aktualita:

Certifikát environmentálního vyúčtování za rok 2016

Facebooková stránka obce:

Czech point na obecním úřadě:

Jídelní lístek školní jídelny:

Nejbližší zasedání zastupitelstva:

Čtvrtek 14.09.2017

Nejbližší schůze rady:

Čtvrtek 29.06.2017

Náhodná fotografie:

Videonahrávky z obce:


Naše obec / Spolky / Sokol / Historie:
|<    <    >    >|

Založení Sokola


Založení Sokola spadá historicky do doby rozmachu národního hnutí po pádu Bachova absolutismu. Ustavující schůze prvního Českého tělocvičného spolku, později Sokola pražského se konala 16. února 1862.

Právě v tomto období viděli naši lidé v Sokolech ochránce a bojovníky proti národnímu útlaku. Již samotný název Sokol, který navrhl starosta Sokola pražského, bratr Toner, pod vlivem boje Jihoslovanů proti národnostnímu útlaku, působil v té době velmi pokrokově.

U zrodu Sokola stály dvě velké osobnosti našich dějin – Jindřich Fugner a Miroslav Tyrš. Byli současníky Jana Nerudy, Josefa Mánesa či Bedřicha Smetany – v mnohém také předstihli svoji dobu a mají stále co říci i k dnešku. Tyrš sestavil tělocvičnou soustavu, která se vyznačovala především všestranností, zároveň stanovil pro Sokol cíl: zdraví tělesné, duševní a mravní výchovu. Byl to ohlas antického ideálu, souladu výchovy těla a ducha. Hlavním přínosem Fugnera do sokolství byly myšlenky demokracie a bratrství, navazoval tak na hesla francouzské revoluce „VOLNOST, ROVNOST, BRATRSTVÍ“ – Sokolové se mimo jiné také proto oslovují „sestro“, „bratře“.

Sokol prošel mnohými zvraty – přežil I. světovou válku a dočkal se vzniku samostatné Československé republiky, v níž dospěl do největšího rozkvětu a rozmachu. V roce 1941 byla Československá obec sokolská nacisty rozpuštěna. Sokolové bojovali proti fašismu na frontách i v ilegalitě, mnozí skončili v koncentračních táborech. Ti, co přežili, obnovili činnost hned po válce v roce 1945. Za další tři roky nastal opět neblahý zvrat v našich dějinách. V důsledku toho byla v roce 1952 při reorganizaci tělovýchovy ČOS zrušena a obnovení činnosti nastalo až v roce 1990.

Sokol v Chuchelně


Sokol v Chuchelně – tehdy ještě v Kuchelně byl založen na ustavující schůzi dne 26. května 1895.

„účel jednoty jest, aby pěstovala tělocvik společným cvičením, společnými výlety, šermováním, střelbou do terče, cvičením v jízdě na koni, kole a bruslích, v plování a tanci. K oživení a zušlechtění ducha společenského slouží zvláště rozpravy o věcech tělocvičných a přednášky vůbec, cvičení ve zpěvu, jakož i společenské zábavy, pak společná knihovna a čítárna“… /původní sokolské stanovy/

Z korespondence, letáků a plakátů víme, že se zdejší Sokolové skutečně scházeli – cvičili, pořádali výlety s kuchelskou hudbou do lesa pánů Machových – pod Kozákov, hráli divadlo v přírodě a v sále hostince bratra Celestina Buriánka, později Josefa Hlubůčka, protože až do roku 1929 neměli vlastní budovu.

Stavba sokolovny


Téměř po pětatřiceti letech od založení tělocvičné organizace, během nichž došlo k velkým dějinným zvratům, bylo v roce 1929 rozhodnuto o stavbě sokolovny. V té době to bylo rozhodnutí opravdu odvážné, směřující však k naplnění mnohaletého snu našich sokolských předků.

Stavba sokolovny proběhla po složitých jednáních o pozemku, financích a neustálých odkladech neuvěřitelnou rychlostí. Podle projektu pražského architekta Františka Krásného začaly základové práce v květnu 1929 a v listopadu téhož roku byla stavba dokončena.

Tíživé splácení dluhu za stavbu sokolovny bylo hnací silou nebývalé aktivity našich sokolských předků. Hrála se divadla, pořádaly plesy, nedělní odpolední čaje, taneční zábavy, ale také se pilně cvičilo. Tak se sokolovna stala pro místní i přespolní oázou společenského, kulturního a tělocvičného dění.

Sokolský život a tradice


Přestože sokolský život zaznamenal největší rozmach a rozkvět v období meziválečném, nedařilo se špatně ani v letech poválečných, v rámci sjednocené tělovýchovy uhájila naše jednota alespoň název Sokol a v roce 1991 bylo opět obnoveno členství v ČOS.

Tradiční účast na sokolských sletech pokračovala při spartakiádách. Stalo se pravidlem, že někdo z Chuchelny cvičil v Praze na Strahově, ať už to byly naše ženy, nebo v roce 1985 úspěšná klukovská osmička. Také z lyžařských závodů jsme vozili do Chuchelny medaile a diplomy. Po pár letech nastoupila další generace, která úspěšně reprezentovala ve florbalu a dalších sportovních odvětvích. V sokolovně se téměř každý den cvičí.

Jarní pochod na počest chuchelského povstání z Chuchelny přes Kozákov do Klokočských skal a Dolánek má každoročně mnoho účastníků. Tradicí se také stal podzímní „Krkonošský vejšlapník“. Každým rokem v lednu se koná Sokolský ples. Jen ta múza divadelní nás opustila!

Běh sokolského života a práce v naší jednotě vlastně nikdy neskončil. Po těch, co postavili sokolovnu, přišla totiž další generace, která se stejně nadšeně pustila v letech 1965 až 1967 do stavby koupaliště. A o pár let později nastoupila opět nová, mladší a podobně akční parta, ta v letech 1976 až 1981 vybudovala lyžařský areál na Kozákově.

Jen málokterá jednota se může pochlubit tak solidním a kontinuálně udržovaným zázemím pro svou činnost. Stalo se tak díky obětavosti a velkému nadšení už několika generací lidí, kterým patří veliké poděkování za to, že svědomitě udržují a modernizují to, co bylo v minulosti postaveno.




Jméno uživatele:

Heslo uživatele:

Skiareál Kozákov